Tisk

Zlomeniny dlouhých kostí hrudní končetiny

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Pouze málo dislokované zlomeniny lopatky, nezasahující kloub lze léčit konzervativně. Dislokované fraktury a zlomeniny u výstavních či pracovních psů je lépe řešit otevřeným napravením a vnitřní fixací. Spojení hřebene a těla lopatky je místo s největší hustotou kostní tkáně a proto je vhodné pro užití destičky.

Dislokované zlomeniny krčku lopatky by měly být řešeny otevřeným napravením a vnitřní fixací s ohledem na průběh nadlopatkového nervu a kloubní povrch. Použité metody závisí na velikosti pacienta a původu zlomeniny, jsou to ponejvíce zkřížené hřeby, malá plotýnka či drát s tahovou smyčkou.
Pokaždé by měla být posouzena souvislost nervů hrudní končetiny, zvláště při těžkých traumatech hrudní končetiny, protože není výjimkou, že pes po takovém úrazu, i když není viditelně poškozen nervus radialis, táhne přední končetinu s ohnutým zápěstím po zhojených zlomeninách pažní kosti.
U pažní kosti vznikají fraktury v různých osách. U mladých psů poranění často zasahuje růstovou ploténku. Patologické fraktury mají tendenci ke spirálním v místě porušení a zeslabení kosti. V těchto případech je ale poškození nervus radialis málo časté. Laterální kondylus je místo, které je nejvíce tlakově zatěžováno v distální části kosti pažní a toto místo u mladých psů praská nejčastěji při došlápnutí či doskoku z výšky.
Velmi časté jsou zlomeniny kosti loketní a vřetenní. V těchto případech u mladých psům může dojít k předčasnému uzavření růstové plotýnky a nerovnoměrnému vývoji předloktí. Zlomeniny proximální části kosti loketní mohou zasahovat do kloubu a nazývají se tzv. Monteggiovy faktury. Části kosti jsou oddáleny tahem trojhlavého svalu a tahová smyčka je v těchto případech používána k překonání tohoto odporu.
Častěji vznikají zlomeniny kosti vřetenní a loketní v distální/směrem k zápěstí/ a ve střední části předloktí, ale setkáváme se s těmito zlomeninami ve všech částech obou kostí předloktí společně či jednotlivě. Zlomeniny jedné z kostí mohou být řešeny vnější fixací, zvláště u mladých jedinců. Silně nestabilní zlomeniny, zasahující první třetinu kodti od lokte nejsou většinou vhodné pro řešení vnějším zafixováním.
Oboje zlomeniny kostí předloktí, jak spojené, tak jednotlivých kostí, lze řešit vnějšími fixátory, s pomocí šroubů a drátů a též otevřeným anatomickým napraveníma použitím desek a šroubů.

Zdroj: R.D.Eaton-Wells BVSc MACVSc MRCVS

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.