Tisk

Porovnání chirurgického a konzervativního ošetření kolapsu průdušnice u psa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Příčina tracheálního kolapsu je neznámá, ale pravděpodobně se jedná o několik spolupůsobících faktorů. Onemocnění je charakterizováno progresivním oslabováním tracheálních chrupavčitých prstenců, které způsobuje sníženou odolnost těchto prstenců vůči změnám intraluminálního tlaku.

Strukturální pevnost není zachována, což vede obecně k dorsoventrálnímu kolapsu /zploštění/ průdušnice, zvláště v místě vstupu průdušnice do dutiny hrudní. Je to obyčejně získané onemocnění, postihující miniaturizovaná plemena a zvláště jorkšírské teriéry. Popisovaný průměrný věk prvních projevů onemocnění je 7,5 roku, přičemž u jorkšírských teriérů to bývá výrazně dříve - i mezi 1. a 2. rokem věku. V souvislosti se zeslabením a zploštěním chrupavčitých prstenců se dorsální membrána včetně musculus trachealis prodlužuje a ochabuje. Membrána se může zanítit či zvředovatět a prověsit se směrem do lumina, přičemž způsobí dynamické funkční uzavření průdušnice. Onemocnění se postupně zhoršuje, přičemž toto zhoršení se liší dle individuality jedince. V některých případech postihuje kolaps i hlavní průdušky. Nemocní psi jsou většinou přiváděni s chronickým kašlem, který je typicky suchý a houkavý. Obtíže s dechem se objevují při vdechu u krčního kolapsu a při výdechu v případě kolapsu nitrohrudního. Další faktory související s nástupem klinických příznaků jsou kardiomegalie, edém plic, respiratorní infekce alergie v souvislosti s dýchacím systémem, přítomnost kuřáka v domácnosti, endotracheální intubace a obesita. Psi s tímto onemocněním často trpí nedomykavostí mitrální sreční chlopně, která může vést ke zvětšení levé srdeční předsíně. To naopak vede ke zvýšení vnějšího tlaku na levou hlavní průdušku, predisponuje ji ke kolapsu a zhoršuje respiratorní příznaky. Obezita zase snižuje dechovou kapacitu. Klinické vyšetření by mělo zahrnovat radiografii krku a hrudníku. Veliká pozornost by měla být věnována uvádění takovýchto jedinců do celkové anestezie vzhledem k tomu, že toto onemocnění může vést k dechové zástavě v průběhu anstezie. Pro posouzení stupně vady je využitelná jak fluoroskopie tak tracheoskopie, zvláště v případech, kdy je uvažováno o chirurgickém zákroku.
Případy kolapsu průdušnice lze ošetřit jak medikamentózně, tak chirurgicky. Ani jedna z metod onemocnění nevyléčí, ale obě dokážou potlačit klinické příznaky. Konzervativní terapie se snaží odstranit tolik klinických příznaků onemocnění, kolik je možno. Klinické příznaky jsou potlačovány podáváním bronchodilatátorů, antisekretorik, diuretik, steroidů, antitusiv, sedativ a antibiotik. Většina méně těžce postižených psů /stupeň kolapsu I-II/ může být léčena úspěšně medikamentózně. Těžce nemocní psi /stupeň III - IV/, u nichž klinické příznaky odolávají medikamentózní terapii se stávají kandidáty chirurgického ošetření. Pro lchirurgickou léčbu existuje a bylo obhajováno několik metod, z nichž lze jako nejvýznamnější uvést vnitřní protetickou podporu, plikaci dorsálního ligamenta, a vnější protetickou podporu. Z těchto tří metod, pouze metoda vnější protetické podpory přináší dlouhodobější výsledky. U pacientů, kteří byli pro chirurgický výkon pečlivě vybráni je prognóza poměrně příznivá.

Zdroj: R.N.White BSc BVetMed CertVA DECVS MRCVS

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.