Tisk

Mazová adenitis u psa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Klinické příznaky
Zdá se, že existují dvě formy mazové adenitidy.
Fokální/ohnisková/ forma, při které vznikají lokalizovaná místa se ztrátou srsti, zčervenáním a nadměrným lupovatěním /charakteristické je ulpívání lupů na srsti/. Nejčastěji jsou postiženy hlava a končetiny. Příznaky zánětu a svědivost se mohou též vyskytovat, zvláště pokud je přítomný povrchový hnisavý zánět. Tato forma je častější u krátkosrstých plemen /např. viszla/, a často začíná an hlavě a tvářích a postupuje dozadu.

Generalizovaná forma se projevuje dramatickým množstvím lupů na kůži, lupy přilepenými k chlupům /odlitky folikulů/ a kůží a srstí suchou na pohmat. Jak onemocnění postupuje, často od hlavy a tváří dozadu, je patrné zeslabování chlupů. Často je postižen také boltec ucha v horní zadní části a počátek zvukovodu. Svědivost je různá, ale může s evyskytovat ve spojení se povrchovým, hnisavým zánětem kůže. Predisponovanými plemeny jsou střední pudl, samojed, akita inu, kolie a lhasa apso. V minulosti byly tyto klinické příznaky a toto onemocnění zaměňováno s idiopatickou seborhoeou nebo endokrinopatiemi.

Vznik onemocnění.
V postižených oblastech dochází ke zničení mazových žlaz zánětlivým procesem. Příčina vzniku zánětu není v současnosti známá. Bývá též zmiňována orthokeratotická hyperkeratóza. Tato porucha keratinizace může být alespoň zčásti následek ztráty mazových žlaz a jejich sekrece. Tito pacienti bývají často náchylní ke vzniku druhotných bakteriálních infekcí, které často vedou ke svědivosti a ztrátě srsti. Onemocnění je nutno odlišit od infestace demodexem, infekčních dermatitid, dermatóz, souvisejících s nemožností metabolizovat zinek, pemphigus foliaceus. U celkové formy- endokrinopatie, idiopatická seborhoea a Leishmaniasis.

Diagnostika
Pro potvrzení diagnózy je obvykle nutná biopsie kůže. Na postižených místech se objevuje pyogranulomatózní zánět / s neutrofily a makrofágy/ v okolí mazových žlaz. Mazové žlázy jsou v různém stadiu destrukce. Ohraničená orthokeratotická hyperkaratóza / zesílení stratum korneum/ se též vyskytuje. V pozdním stadiu onemocnění mizí příznaky zánětu a zanikají mazové žlázy.

Léčba
Používá se mnoho léčebných postupů s různou úspěšností. Autor postupuje dle níže uvedených, přičemž preferuje ty, které jsou na seznamu na prvních místech. Léčebné postupy lze kombinovat s výjimkou podávání vitaminu A s retinoidy /jedná se o stejný druh léčiv/. Léčba druhotného hnisavého zánětu kůže je nezbytná.
- orální podávání vitaminu A v malých až středních dávkách /malí až střední psi 10tis IU 2x denně, velcí psi 20tis IU 2x denně/
- doplňování mastných kyselin /prvosenkový olej 500mg 2x denně/
- dvouhodinová aplikace koupelového oleje, s následným šamponováním 2x měsíčně. /Zpočátku je pozorován úbytek srsti, pak následuje postupné zarůstání/
- Postřik 50-100% propylenglykolem 1x denně s následným šamponováním antiseborhoickým šamponem, zpočátku po 3-4 dnech a postupně v delších intervalech
- Aplikace isotretinoinu nebo acitretinu

Zdroj: Stephen White, USA

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.