Tisk

Kožní seškrab v diagnostice onemocnění kůže u psa a kočky

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Kožní seškraby jsou prvořadě využívány při diagnostice zevních parazitóz, ale jsou též pomocí při zjišťování dermatofytóz. V této studii se nebudu zabývat klinickými příznaky těchto onemocnění, ale existují některé změny na kůži, při kterých by seškrab měl být proveden.

Jedná se například o stroupky obklopující spodní část chlupového folikulu, indikující onemocnění folikulu, jehož příčinou může být například demodikóza. Ztráta srsti, spojená se zčervenáním nebo se zvýšenou pigmentací vzniká při demodikóze též často. Strupovitost na zádech a svědivost jsou typické příznaky cheyletielózy, zatímco začervenalé pupínky se strupy naznačují možnost svrabu. V krátkosti u psů a koček se zánětlivým onemocněním kůže, šupinatostí, strupy nebo vypadávajícími chlupy, by měl být proveden seškrab.
Technika.
Při běžných onemocněních parazitárního původu lze seškrab vyšetřit v průběhu 5-10 minut, na počkání. Pokud je seškrabů u jednoho pacienta více a času nedostatek, je lepší provést pečlivé vyšetření a majitele odkázat na později. Je také lépe využít času s majitelem k určení přesné anamnézy. Pokud je konzultace hotova, zbývá více času na další diagnostická vyšetření.
Materiál potřebný k seškrabu zahrnuje žiletkový skalpel, tekutý parafín či hydroxid sodný mikroskopické podložní a krycí sklíčko a mikroskop. Z místa seškrabu by měla být odstraněna srst v rozsahu 4x4cm. U psů s vícečetnými či generalizovanými změnami je ideální preparovat 3-6 míst. Skalpelem je nanesen jemný povlak parafínového oleje přes vyšetřované místo a pak kolmo drženým skalpelem opakovaně seškrabujeme vyšetřované místo se snahou obsáhnout co největší část oholeného místa. Pohyb skalpelu by měl sledovat směr růstu srsti. Parafín shromáždí seškrabané stroupky a části tkáně na hraně skalpelu. Místo parafínu lze použít hydroxid draselný. Jeho výhodou je, že odstraní keratin a umožní lépe určit vlákna hub mezi chlupy a strupy. Chybí mu však dostatek viskozity a tak autor toto medium používá pouze v případě silného podezření na onemocnění dermatofytózou. Vyšetřované místo by mělo být seškrabováno tak dlouho dokud není zřetelné jemné kapilární krvácení. Seškrabaný materiál je umístěn na sklíčko do kapky použitého media a rozetřen. Autor doporučuje používat rozměrnější krycí sklo, aby byla plocha sklíčka s materiálem byla co nejvíce využita. Pokud je vrstva seškrabu příliš tlustá, lehce dojde k přehlédnutí např. parazita. Velké částice seškrabu by měly proto být předem odstraněny.
Vyšetření.
Mikroskopické vyšetření se provádí s objektivem o zvětšení 2,5 nebo 4 .
Toto zvětšení je dostatečné k odhalení parazitů a umožní vyšetřit sledovanou oblast nejrychleji a nejefektivněji. Běžně dojde k nálezu Cheyletiel a původců svrabu, přičemž diagnostika demodikózy je více komplexní a nález jednoho dospělého parazita, který se vyskytuje i normálně na kůži zdravých psů, ještě není zcela jasným průkazem onemocnění. Pro průkaz onemocnění je zvláště u změn na tlapách a silně ztluštělé kůže nutno provést biopsii. To platí u Šarpejů.
Faktem je u sarkoptového svrabu, že pokud existuje podezření a parazit přesto v seškrabu není nalezen, je třeba provést zkušební léčbu.
Závěr.

Seškrab kůže je efektivní, rychlá a levná metoda, která může rychle vést ke stanovení konečné diagnózy. Přestože většina vzorků parazity neobsahuje je dobré metodu kožního seškrabu použít u vzorků, kde existuje i jen mizivé podezření. Průkaz parazitů a dermatofytů v seškrabu může být podkladem pro specifickou terapii, která vede k úspěšné léčbě.

Zdroj: R.Bond BVMS,DVD,MRCVS,DipECVD,Royal Veterinary College,UK