Tisk

Krmení psa syrovými zbytky hovězího masa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Pane doktore, V poslední době se stále hovoří o nemoci šílených krav. Krmím své psy někdy i syrovými zbytky hovězího masa. Myslíte, že existuje nějaké nebezpečí přenosu této nemoci na psy? Neměl bych maso raději vařit? Radek N.,Praha

Vážený Radku, Tzv. nemoc šílených krav se dle posledních informací v naší republice nevyskytuje. Jedná se o onemocnění centrálního nervového systému, způsobené tzv. priony /inf. Agens menší než viry/. Přenos tohoto onemocnění byl prokázán mezidruhově u přežvýkavců/z ovce na skot/ a pravděpodobně i na člověka. Na masožravce zatím přenos nebyl jednoznačně prokázán. Největší nebezpečí přenosu mezi přežvýkavci je nedostatečně tepelně upravenou masokostní moučkou, vyráběnou v kafileriích a též syrovými částmi centrálního nervového systému jako je mozek a mícha, případně brzlík. Svalovina je relativně pro přenos onemocnění méně významná. Přesto Ti doporučuji, pokud už maso budeš ke krmení používat, vždy ho tepelně upravit a to z následujících důvodů. Syrové maso je hůře stravitelné a navíc syrový stav nemá vliv na přísun potřebných živin. Dále existuje možnost přenosu některých jiných onemocnění, např. bakteriálního původu. Jistě už jsi slyšel přinejmenším o salmonelóze. Za zcela bezpečné považuji skrmování kvalitních připravených krmiv ve formě konzervované či granulované od renomovaných výrobců. Mojí feně po očkování otekla hlava a oči, Museli jsme pak opět navštívit veterináře, který jí píchl injekci. To pomohlo. Čím to je? Vázená paní , V případě Vaší feny se jedná o alergickou reakci na vakcinaci. Vakcinace je aktivní imunizace. Na rozdíl od pasivní imunizace, při které jsou do organismu vpravovány již vytvořené protilátky formou séra /tyto protilátky mají většinou omezenou účinnost a používají se například v případě kontaktu s nemocným zvířetem a tím akutním nebezpečí nakažení/, je do organismu vpravován oslabený /vakciny atenuované/ nebo mrtvý /mrtvé vakciny/ mikroorganismus či jeho část, který podněcuje imunitní systém k tvorbě protilátek, které jsou dle podmínek trvalejšího charakteru. Vakcinou je do organismu vpravována vlastně cizorodá bílkovina či její složky a nosič, ve kterém je vakcina rozpuštěna. Cizorodé bílkoviny /někdy i složky rozpouštědla/ mohou vyvolat při parenterálním podání alergickou reakci. Při současné špičkové technologii výroby vakcin nejsou alergické reakce na vakcinace časté, ale každý organismus se svým individuálním imunitním systémem je jedinečný a k této reakci může dojít. Jako ve Vašem případě ji většinou lze účinně léčebně zvládnout. Kolega Vám správně radí vakcinovat jednoduššími monovalentními vakcinami /obsahujícími složku pouze proti jednomu onemocnění/ a tak případně eliminovat součást, která reakci vyvolává. Po každé vakcinaci doporučuji pozorování v dosahu Vašeho ošetřujícího lékaře s možností včasného zásahu. Pokud by byla vyvolávající složka zjištěna a vy měla obavy, že fena není proti určitému onemocnění chráněna, lze vyšetřením hladiny protilátek zjistit aktuální situaci /protilátky po minulých vakcinacích/. To s sebou ovšem nese též určité finanční zatížení. Ve své praxi jsem se setkal i s několika málo případy, kdy u silně reagujícího jedince bylo nutno vakcinaci přestat provádět. Zdůrazňuji, že se jedná o ojedinělé případy.