Tisk

Vývojová onemocnění horní končetiny u psa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Růst do délky a proporcionální růst epifýzy probíhá procesem enchondrální ossifikace.Růst do délky, vývoj a zrání sekundárních ossifikačních center závisí na plemeni psa. Růst párových kostí je tak dobře řízen, že u obou kostí probíhá formování odpovídajících ploch na obou koncích současně. V této souvislosti vzniká mnoho různých vad v synchronním růstu kosti vřetenní a loketní.

Vady související s dědičností.
Chondrodystrofická plemena včetně bassetů trpí dědičnou formou asynchronního růstu kosti vřetenní a loketní. Ojedinělé případy a vrhy s omezeným růstem dlouhých kostí se vyskytují i u nechondrodystrofických plemen. Tyto chondrodysplazie byly popsány u malamutů a labradorů i jiných plemen, někdy v souvislosti s dystrofií sítnice. Kost vřetenní může být proximálně delší, přeahující úroveň kosti loketní v loketním kloubu, což způsobuje nerovnost v tomto kloubu. Kost vřetenní tlačí pažní kost proximálním směrem proti ankoneálnímu výběžku. U mladých bassetů to může způsobit uvolnění ankoneálního výběžku, což společně s nerovností kloubních ploch vede ke kulhání a osteoartróze postiženého kloubu. Po kostním připojení ankoneálního výběžku /kolem 6. měsíce věku/, může vzniknout distrakce lokte, která je nejvíce bolestivá mezi 6. až 12. měsícem věku. Pokud je ankoneální výběžek ještě částečně připojen chrupavkou, může být volný ankoneální výběžek léčen ulnotomií, uvolňující napětí. U úplných a chronických případů volného ankoneálního výběžku je nutné jeho vyjmutí po arthrotomii. Distrakce lokte může být léčena konzervativně, s ulnotomií či částečnou ulnektomií.
Asynchronní růst v souvislosti s narušeným processus coronoideus.
Inkongruence lokte, způsobená zkrácením kosti vřetenní, je nejčastěji pozorována u bernského salašnického psa, ale postižena bývají také plemena retrívrů či neapolský mastin. Dlouhodobá studie Bienze /1985/, prokázala,že tato vada se může spontánně vyléčit a je dědičná. Zvýšený tlak na loketní kost, může způsobit fragmentaci processus coronoideus. Na základě pozorování Bienze /1985/, jsme dospěli k závěru, že u psů s fragmentovaným processus koronoideus, bez inkongruencí v loketním kloubu může dojít ke spontánnímu vyhojení. U psů s kulháním, způsobeným touto vadou, odstraňujeme processus coronoideus, u psů s těžkou inkongruencí ji vyrovnáváme s pomocí Ilizarova externího fixátoru po částečné ulnektomii.
Asynchronní růst způsobený traumatem.
Salter Harrisův typ V. zlomeniny růstové destičky kosti loketní může způsobit stálé či dočasné omezení růstu do délky. Růstová nedostatečnost kosti loketní pak může způsobit syndrom radius curvus /ohnutí kosti vřetenní/. Chirurgické ošetření závisí na očekávaném dalším růstu zvířete, závažnosti ohnutí a schopnosti spontánního či chirurgického napřímení, též na žádaném prodloužení či restauraci kosti vřetenní. U rostoucích psů s ohnutím radiu, lze parciální ulnektomií zrušit ?tětivový efekt? na kost vřetenní, umožňující napřímení spontánně a vedoucí ke klinickému zlepšení. Úprava vyronvnání kosti vřetenní je dosažena částečnou ulnektomií a následně chirurgickým přetětím radiu a fixací ploténkou či zevním fixátorem. U případů s těžkou osteoartrózou loketního kloubu nebo malformacemi radiokarpálního kloubu je prognóza pro úplné vyléčení a pohyblivost nejistá.
Asynchronní růst, způsobený nadbytečným doplňováním krmné dávky.
Existuje několik příčin, souvisejících s výživou, které klinicky prokazatelně narušují růst předloktí do délky. Mnoho studií prokázalo, že poruchy v enchondrální ossifikaci, charakterizované narušeným zráním buněk chrupavky, souvisí s nadbytečným příjmem vápníku buď v krmivu, či formou doplňků výživy. RTG snímky distální části kosti loketní ukazují chrupavčitou vrstvu v metafýze. Ta dosahuje 20-25mm, nezpůsobuje klinický projev syndromu zahnutého radiu a může spontánně zmizet v půl roce věku. Déle přetrvávající chrupavčité plotny byly zjištěny u Německých dog, rostoucích na krmivu s obsahem 3,3% calcia v sušině od věku 6-8 týdnů. Tento stav souvisel se vznikem vážně narušeného růstu kosti loketní do délky s komplikací radius curvus syndromu. Počítá se, že dávka 1,1% vápníku v sušině není příliš vysoká pro růst velkých plemen psů, ale neměla by být nižší než 0.55%. Nižší dávka než 0.55% calcia v sušině může vede k sekundárnímu nutričnímu parathyroidismu s následným vznikem patologických fraktur. Krmiva pro dospělé psy, specielně redukční diety mají poměr vápníku : využitelné energii příliš vysoký pro rychle rostoucí plemena.

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.