Tisk

Onemocnění způsobená klíšťaty u psů

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Stav v Evropě (2005)

Od počátku minulého století byla klíšťata považována za přenašeče onemocnění na lidi a zvířata včetně bakteriálních/ricketsióza, tularémie, borelióza, Q horečka/, virových i protozoárních nákaz. Klíšťata jsou považována za druhého nejčastějšího hmyzího přenašeče zoonóz po komárech.



Prvním popsaným případem přenosu onemocnění klíštětem Boophilus annulatus, byl přenos texaské horečky skotu, způsobené prvokem Babesia bigemina, který prokázali Smith a Kilbourne v roce 1893.
Babezióza u psů je v Evropě poměrně rozšířena, přičemž nejpostiženější se jeví oblast středomoří /Španělsko, jižní Francie, Itálie, Turecko a Řecko/, včetně některých kontinentálních oblastí na jihu Evropy, jako je Maďarsko. Prvoci jsou přenášení klíšťaty Rhipicephalus sanguineus a Dermacentor reticulates, která zároveň fungují jako rezervoár infekce. Výskyt infekce v psí populaci je významně ovlivněn relativní vlhkostí vzduchu, která má vliv na rozšíření klíšťat v prostředí. V závislosti na relativní vlhkosti a klimatických podmínkách může postižení populace v tom samém místě kolísat od 5% do 15%. Největší množství klinických případů se vyskytuje v období dubna a května.

Bakteriální onemocnění.
Lymská borelióza, jedno z nejzávažnějších onemocnění, přenášených klíšťaty, v USA i v Evropě způsobena spirochetou Borrelia burgdorferi, byla popsána v roce 1984. V posledním desetiletí bylo posáno v celém světě větší množství bakteriálních onemocnění přenášených klíšťaty.
Klíšťata mohou fungovat jako přenašeči a zároveň hostitelé klíšťaty přenášených bakterií, zahrnujících rickettsie, borrelie a Francisellu tularensis. V těchto případech přenášejí klíšťata bakterie na obratlovce kousnutím slinami a mezi sebou infekci šíří mezi jednotlivými vývojovými stadii a přes vajíčka.Vznik onemocnění přenášených klíšťaty je promárně závislý na geografickém rozšíření hostitelských klíšťat, fungujících zároveň jako přenašeči. Některé endosymbiotické bakterie z rodu Francisella, izolované z klíšťat a přenášené jejich vajíčky nemohou nakazit obratlovce cestou sání krve, dokud neinfikují slinné žlázy klíšťat. Některé bakterie mohou též usmrtit klíště samotné. Mezi řadou bakteriálních agens, přenášených klíšťaty v Evropě, jsou v poslední době nejnebezpečnější následující:
Ricketsióza , která je způsobena nitrobuněčnými bakteriemi z rodu Rickettsia s několika poddruhy. Výskyt onemocnění a rozlišení poddruhů je v poslední době zvýrazněn použitím metod indikace protilátek. Ačkoli klinické příznaky infekce u psů prakticky nejsou přítomny a psi nemohou fungovat jako zdroj infekce, serologická data mohou pomoci jako citlivý indikátor rizika infekce pro člověka.
Ehrlichiáza byla již dlouho známa jako veterinární zdroj infekce a v poslední době se zdá, že jde i o infekci, u které je nebezpečí přenosu klíšťaty na člověka. V Evropě je přenašečem infekce klíště Ixodes ricinus a rezervoárem infekce malí hlodavci. První případ tohoto onemocnění byl diagnostikován ve Slovinsku v roce 1997.
Lymská borrelióza, způsobená Borrelií burgdorferi, je onemocněním mnohem známějším u člověka než u psa. Nejčastějším symptomem u psů je migrující arthritis /zánět, postihující postupně různé klouby/. Dalšími méně častými příznaky jsou záněty srdečního svalu, ledvin a nervů. V Evropě se zatím nezdá být výskyt tohoto onemocnění příliš častý. Současné studie nenacházejí souvislost mezi seropozitivitou majitelů a jejich psů. Z tohoto důvodu se nezdá být přímý přenos klíštětem mezi člověkem a psem významný a chov psů není rizikovým faktorem pro toto onemocnění u člověka.

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.