Tisk

Periodontální onemocnění u psa a kočky

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Periodontální onemocnění je výsledkem zánětlivého procesu, způsobeného zubním plakem a bakteriemi dutiny ústní a je omezeno na periodontální tkáň. Je nejčastějším onemocněním dutiny ústní u psů. Ve skutečnosti je nejčastějším onemocněním u psů a koček starších 3 let, které vyžaduje léčbu.

Onemocnění periodontu je kolektivní termín pro řadu zánětlivých změn, vyvolaných plakem, které poškozují periodontální tkáně. Gingivitis je zánět dásní a je prvním příznakem onemocnění. U jedinců s neléčenou gingivitidou se může vyvinout periodontitida.Zánět periodontu rezultuje v narušení periodontálních vláken a alveolární kosti. Konečným výsledkem neléčené periodontitis je vypadnutí zubu. Naopak gingivitida je zánět, který nezpůsobuje destrukci podpůrných tkání. Je vratným procesem. Naopak periodontitida je zánětem, při kterém zub ztrácí podpůrné struktury a je nevratným procesem.
Periodontální onemocnění může být u postiženého jedince bolestivé. Navíc existují přímé důkazy, že ložisko infekce v dutině ústní může způsobit infekci ve vzdálených orgánech. Z toho vyplývá, že prevence a léčba periodontálního onemocnění je důležitá pro udržení dobrého celkového zdravotního stavu psa.
Prvotní příčinou gingivitidy a periodontitidy je hromadění zubního plaku na povrchu zubů. Oproti obecnému názoru je zubní kámen druhotnou příčinou vzniku výše uvedených onemocnění.
Dentální plak je biofilm, složený ze shluků bakterií a jejich produktů, složek slin, odpadních látek v ústní dutině a příležitostných epiteliálních a zánětlivých buněk. Hromadění plaku na čistém zubním povrchu začíná v průběhu několika minut. Zpočátku se plak hromadí na povrchu zubu nad dásní, ale poté, pokud není odstraněn, přechází i pod dáseň. Klasické experimenty prokázaly, že nahromadění plaku na povrchu zubu vyvolává zánětlivou reakci přilehlých tkání dásně a také, že odstranění plaku vede k vymizení klinických příznaků zánětu. Zubní kámen je mineralizovaný plak. Vrstva plaku však vždy pokrývá i zubní kámen. K mineralizaci dochází u plaku jak nad dásní, tak pod dásní. Samotný kámen nad dásní nemá dráždivý efekt na tkáň dásní. Nejdůležitější funkcí zubního kamene při periodontálním onemocnění je, že se chová jako povrch, zadržující plak. Patogenní mechanismus, uplatňující se při periodontálním onemocnění zahrnuje:
- přímé poškození mikroorganismy plaku
- nepřímé poškození cestou vyvolaného zánětu

Dnes je velmi dobře známo, že je to hostitelova odpověď na bakterie plaku spíše než mikrobiální virulence samotná, co přímo způsobuje tkáňové poškození. Další podmínky jako fyzický a psychický stres a špatná výživa mohou narušit ochranné systémy, např. produkci antioxidantů a zhoršit periodontitidu, ale ne prohloubit destruktivní zánětlivý proces. U některých jedinců má na průběh periodontitidy vliv také genetická predispozice.
Nerušené hromadění plaku vede ke gingivitidě. Zatímco u některých jedinců se z ní vyvine periodontitida, nestává se tak u všech neléčených. Předem nelze zjistit, u kterého jedince se gingivitis vyvine v periodontitis. Jisté ale je, že u jedinců se zdravými dásněmi, tedy bez gingivitidy, periodontitida nevznikne. Následně je tedy cílem periodontální prevence a léčby udržet klinicky zdravé dásně. Gingivitida je definována jako reversibilní, plakem způsobený zánět, omezený na strukturu dásně. Klinicky se projevuje otokem, zčervenáním a často krvácením okraje dásně. Hyperplazie dásní může vzniknout následkem plakem vyvolaného zánětu /tzv. hyperplastická gingivitis/.
Tento stav vzniká též jako idiopatický či dědičný a může být vyvolán některými léčivy/hydantoin,cyklosporiny/. Hyperplazie dásní je častější u některých plemen, jako jsou boxer, špringršpaněl.
Nekomplikovaná gingivitis není u člověka spojena s bolestivostí. Ve skutečnosti je to skrytý proces a pacient o něm nemusí vědět. Nebezpečí gingivitidy je v tom, že pokud není léčena, může se vyvinout v periodontitis. Gingivální hyperplazie představuje nebezpečí navíc. Hyperplastická dáseň mění pozici okraje gingivy a vytváří falešné nebo pseudokapsy. Přítomnost hyperplastické dásně ztěžuje čištění zubů a může být predispozicí periodontitis.
Je důležité mít na paměti, že periodontitis je místně specifickým onemocněním, to znamená, že může napadat jedno či více míst u jednoho nebo několika zubů. Periodontitis je všeobecně považována za nevratný proces. Cílem její léčby je tedy prevence vzniku nových lézí na jiných místech a prevence další destrukce tkání na místech, která již byla napadena.
Léčba periodontálního onemocnění je cílena k odstranění příčiny zánětu, to je dentálního plaku. Konzervativní terapie sestává z odstranění plaku a kamene a dalších procedur v celkové anestezii, v kombinaci s denním dodržování ústní hygieny. Cíl léčby je odlišný podle toho, zda pacient trpí pouze gingivitidou nebo i periodontitidou.

Zdroj: Cecilia Gorrel, BSc, MA

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.