Tisk

Peritonitis – zánět pobřišnice u psa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Peritonitida je zánět výstelky dutiny břišní. Rozšíření cév, zvýšená propustnost kapilár a pohyb zánětlivých buněk do pobřišnice vzniká jako reakce na eicosanoidy, histamin, serotonin a jiné mediátory, uvolněné aktivovanými makrofágy a komplementem.

Příčiny peritonitidy zahrnují:
1/ Septická peritonitida - vzniká většinu v důsledku rozestoupení chirurgické rány a otevření dutiny břišní, průnikem cizích těles z lumina trávicího traktu, v důsledku těžkých zranění břicha, prasknutím hnisavých ložisek uvnitř dutiny břišní, jako jsou abscesy či pyometry a průnikem bakterií ze střeva při těžkých zácpách či nedokrvení střeva.
2/ Mechanická peritonitida - může vzniknout působením cizích těles, ponechaných v dutině břišní úmyslně jako jsou hedvábné stehy či chirurgické implantáty nebo nechtěně jako chirurgické sušení či zásyp z chirurgických rukavic.
3/ Chemická peritonitis - vznikající podrážděním pobřišnice různými druhy látek jako je například žluč, žaludeční obsah, pankreatická šťáva, moč, antiseptika, antibakteriální zásypy a radiografické kontrastní materiály. Chemická peritonitis je často komplikována přenosem bakterií a bakterálních toxinů přes narušené střevní bariéry.

Zanícená pobřišnice se stává lehce prostupnou membránou, umožňující masivní výtok tekutin a plasmatických proteinů z oběhu. Tento obranný mechanismus umožňuje neutralizovat a odstranit bakterie z peritoneální dutiny jak fagocytózou tak i lymfatickou drenáží. Jak fibrin, tak omentum umožňují ohraničit a uzavřít perforace a lokalizovat infekci. Omentum je schopno zvýšení lokálního tlaku kyslíku a umožnění znovuoživení odumírající tkáně. Tento mechanismus funguje přímo na absorpci cizích těles a bakterií. V mnoha případech je tento mechanismus neúčinný a tekutiny, elektrolyty a plasmatické proteiny, unikající do peritoneální dutiny způsobí hypovolemický a septický šok. Situace se zhoršuje absorpcí bakteriálních endotoxinů a vyvolává metabolickou acidózu, hyperkalémii, neodpovídající propustnost koronárních cév, otok plic a disseminovanou intravaskulární koagulaci, obecně vedoucí ke smrti zvířete.
Diagnostika a léčba peritonitidy by měla být pokud možno neodkladná i dostatečně agresivní, aby byla efektivní. Zpočátku by měl být stav pacienta stabilizován podáváním infuzí, intravenózní aplikací antibiotik a podáváním kyslíku. Po stabilizaci pacienta je nutno odstranit prvotní příčinu peritonitidy. To znamená otevření dutiny břišní. Pokud lze primární příčinu odstranit, měl by být následně proveden výplach dostatečným množstvím teplého fyziologického roztoku. Pozornost je nutno věnovat způsobu a nutnosti břišní drenáže. Aby byla léčba úspěšná, nelze opomenout stabilní metabolickou a výživovou podporu během procesu uzdravování.

Zdroj: R.N.White BSc, BVetMed CertVA DECVS MRCVS

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.