Tisk

Diagnostika zvracení u psa

Napsal MVDr. Zbyněk Lonský.

Zvracení je silné vypuzení žaludečního obsahu, příležitostně i obsahu přední části tenkého střeva tlamou. Tento proces zahrnuje tři stadia ? nevolnost, zvedání žaludku a samotné zvracení. Závažné následky zvracení zahrnují narušení elektrolytové rovnováhy a rovnováhy tekutin, narušení acidobazické rovnováhy a nebezpečí aspirační pneumonie. Základem klinické diagnostiky je odlišení dávení a zvracení. Dávení je definováno jako pasivní, retrográdní pohyb pozřeného materiálu, obvykle před tím, než dosáhne žaludku. Chyby v rozlišení dávení a zvracení mohou často vést k nesprávné diagnóze. Dávení může vzniknout okamžitě po příjmu krmiva či tekutiny, nebo může být opožděné i o několik hodin. Klinické příznaky zvracení.
Vzhledem k tomu, že zvracení může způsobit široké spektrum onemocnění a příčin, představuje tento stav pro klinika závažný problém. Kompletní anamnéza, mapující všechny tělní systémy je rozhodující pro počáteční posouzení stavu i způsob léčby. Pomocí pro posouzení a diagnózu zvracejícího pacienta jsou následující příznaky:
- délka trvání klinických příznaků
- přesný popis potíží v anamnéze
- prostředí a krmení
- popis dalších příznaků na jiných tělesných systémech
- časová souvislost s krmením
- složení zvratků
- přesný popis procesu zvracení a jeho frekvence
Nejčastějšími příčinami akutního či chronického zvracení, které je třeba vyloučit, jsou:

Dietetické problémy
- ? nevhodné krmení/zbytky, pozření nestravitelných předmětů/
- dietetická přecitlivělost na krmivo
- pravá potravní alergie Parazité ? střevní /včetně Giardií/
? žaludeční /Physaloptera/
Reakce na léky
? nesteroidní antiflogistika
? jiné léky /srdeční glykosidy, antibiotika, chemoterapeutika/
Metabolická onemocnění
? onemocnění ledvin
? onemocnění jater
? narušení elektrolytové rovnováhy

U chronického zvracení je dále nutno vyloučit
- sníženou motilitu žaludku
- zánětlivá onemocnění /žaludku, střeva/
- obstrukční onemocnění /cizí tělesa, hypertrofickou gastropatii/
- novotvary

Občasné chronické zvracení
Občasné chronické zvracení je často opakovanou stížností ve veterinárních ordinacích. Často u něho není zřejmá souvislost s krmením, liší se složení zvratků a vznik zvracení bývá velmi pravidelný. V závislosti na onemocnění se objevují jiné klinické příznaky jako průjem, apatie, nechuť k příjmu potravy a slinění. Pokud se tyto příznaky objevují současně, klinik by měl uvažovat o chronickém zánětu žaludku, zánětlivém onemocnění střeva, syndromu podráždění střeva a poruše žaludeční motility. Detailní diagnostický postup zahrnuje biopsii žaludku a střeva, která je často rozhodující v určení přesné diagnózy. Je nutno zdůraznit, že chronické zvracení je častým klinickým příznakem zánětlivého onemocnění střev u psů i koček. Zvracení způsobené systémovým nebo metabolickým onemocněním může být jak chronické, tak akutní a nemá přímou souvislost s předchozím krmením a také je nepředvídatelné složení zvratků. Diagnostický postup.
Zvracející pacient vyžaduje v některých případech intenzivní přístup k léčbě, ale organizovaný přístup pomáhá minimalizovat množství vyšetření, nutných k určení přesné diagnózy. Pokud jsou stanoveny příčinné souvislosti, je nutno provést minimálně hematologické a biochemické vyšetření krve /nebo specifické testy pro vyšetření ledvin, jater, pankreasu, elektrolytů/, kompletní vyšetření moči /vyšetření specifické hmotnosti je vysoce důležité pro diagnostiku renálního selhání/ a vyšetření trusu. RTG vyšetření břicha je u zvracejících pacientů častým vyšetřením a je nutné v případech, kdy není možno provést řádné palpační vyšetření nebo toto vyšetření vykazuje změny / možnost cizího tělesa, pankreatitis, pyometra/. Bohužel tato vyšetření nejsou někdy dost včasná. I když mají tato vyšetření negativní výsledky, pomohou vyloučit velmi závažné příčiny zvracení /renální selhání, cukrovku, jaterní onemocnění/. Naopak, jakékoli změny ve výsledcích pomáhají směrovat počáteční terapii a následnou diagnózu.
Rozhodnutí provést hlubší diagnostické testy záleží na pokračování klinických příznaků, odpovědi na terapii a výsledku prvotních vyšetření.
Tato vyšetření zahrnují ACTH test, pro diagnostiku hyperadrenokorticismu u pacientů s narušeným poměrem sodíku a draslíku, kontrastní rentgenologické vyšetření trávicího traktu a vyšetření žlučových kyselin v séru /signifikantní pro některá jaterní onemocnění. Nově využívané je též kontrastní vyšetření BIPS ? baryovými kuličkami, indikující poruchy v motilitě trávicího traktu. Dalším používaným vyšetřením je endoskopie trávicího traktu, ultrasonografie a případně laparoskopie či laparotomie, nutné k obdržení bioptátů jater, ledvin a pankreatu. Probatorní laparotomie je indikována v případech vyjmutí cizích těles, vsunutí střeva, syndromu žaludeční slizniční hypertrofie, provedení biopsií a pro resekci nádorů.

Zdroj: Todd R. Tams, DVM, Diplomate ACVIM, USA

stomatologie

Úvěr pro zvířata - www.uverprozvirata.cz

RoyalCanin

Veterinární stomatologická ordinace MVDr. Zbyněk Lonský je na Facebooku.